Nový navigační systém byl realizován spolu s novým informačním centrem v roce 2023 jako součást celkové rehabilitace a kultivace veřejných prostranství v areálu Národní kulturní památky Vyšehrad. Jednotlivé prvky, vycházející z nové vizuální identity Vyšehradu, vedou návštěvníka areálem a seznamují jej s klíčovými lokalitami a památkami. Nadstavbou je možnost stažení digitálního audioprůvodce, který návštěvníka zavede i na méně známá místa. NKP Vyšehrad rovněž v letošním roce otvírá nové prohlídkové okruhy podzemím.
Venkovní prvky systému zahrnují rozcestníky, informační a orientační totemy, programové vitríny, popisné cedulky/tabulky a výstrče na budovách. Kovové prvky s matnou povrchovou úpravou v kovářské černi mají minimalistické tvarosloví. Navazují tak na starší prvky v areálu ze 70. let a metodické materiály Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Nadčasově navržené prvky jsou ve veřejném prostoru rozmístěny tak, aby nenarušovaly důležité pohledy na památky, ale naopak je decentním způsobem rámovaly. Grafické provedení vychází z nové vizuální identity Vyšehradu, která byla vysoutěžena v roce 2020. Infosystém využívá světlou grafiku na tmavém podkladu. Inverzní podoba má tlumenější charakter a nestrhává na sebe přebytečnou pozornost. Dvojjazyčné texty jsou příhodně doplněny o autorské ilustrační kresby Richarda Fischera a orientační plánky, které návštěvníkům usnadňující orientaci v areálu a zároveň nabízejí několik prohlídkových tras. Do výstrčí nebo směrovek se propsala šikmost cihelných bastionů vyšehradského opevnění i písmena „V“ z vizuální identity. Totemy a vitríny jsou doplněny reliéfně provedeným mosazným logem Vyšehradu. Tento precizně provedený „šperk“ dodává informačnímu a orientačnímu systému elegantní až exkluzivní nádech reflektující význam areálu, ve kterém jsou umístěny.
„Návrh spočíval v pečlivém ladění proporcí, konstrukce a detailu tak, aby co nejméně rušil jedno z nejikoničtějších míst českých dějin. Precizní vizuální identita od Jana Matouška + Miroko Maroko a konzultace se zapáleným ředitelem Vyšehradu Petrem Kučerou, pro nás byly velkou inspirací,“ uvádí autor nového navigačního systému Tomáš Klapka z ateliéru tečka.
Součástí komplexně pojatého projektu byla regulace vizuálního smogu v areálu Národní kulturní památky Vyšehrad spočívající v odstranění nadbytečných utilitárních prvků a kultivaci označení provozoven a předzahrádek. Z areálu tak zmizely desítky cedulí a tabulí, dopravních značek, sloupků a zábradlí. Restaurační předzahrádky získaly jednotný styl, stejně jako označení provozoven. Současně probíhala kompletní obnova a rozšíření květinových záhonů, které spolu s pečlivě udržovanými trávníky a dřevinami dotváří harmonicky působící obraz Vyšehradu.
Nový audioprůvodce NKP Vyšehrad
Za novým digitálním audioprůvodcem NKP Vyšehrad stojí česká technologická společnost SmartGuide, jejíž platformu pro publikování interaktivních audiovizuálních průvodců používají turisticky atraktivní místa a města po celém světě. Aplikace SmartGuide funguje jako komplexní průvodce po Vyšehradu nabízí zajímavé informace o jednotlivých objektech, ale i tematické trasy v češtině a angličtině. Je dostupná ke stažení na Google Play nebo Apple Store a umožňuje návštěvníkům objevovat Vyšehrad samostatně a vlastním tempem. Díky přesné geolokaci aplikace rozpozná vaši polohu a automaticky vám nabídne poutavé příběhy o místech, kterými procházíte, nebo vás povede k zajímavostem, které si přejete vidět.
Nové prohlídkové okruhy vyšehradským podzemím
Krásy Vyšehradu jsou na obdiv doslova celé Praze, ale o jeho pozoruhodné vojenské historii a zdejším unikátním podzemí ví málokdo. Vyšehrad přitom představuje jednu z nejstarších a nejlépe dochovaných barokních pevností ve střední Evropě a je rovněž cenným dokladem složitého vývoje pevnostního stavitelství. NKP Vyšehrad se v posledních letech více zaměřuje na prezentaci této opomíjené historické tváře Vyšehradu skrze historické výroční akce a nové prohlídkové okruhy, které nabízejí prohlídku celého systému vyšehradských kasemat.
„Vyšehradské hradby v sobě skrývají nejedno tajemství. Jedním z nich jsou podzemní chodby neboli kasematy, budované spolu s opevněním v letech 1653 až 1678. Dříve sloužily k nepozorovanému přesunu vojenské posádky, ale také jako skladovací a ubytovací prostory. Později se staly rájem pro dobrodruhy z řad místní mládeže a dnes jsou lákavým cílem pro návštěvníky. Jejich zdi střeží pozoruhodné příběhy z dob dávných i nedávných,“ uvádí Daniel Rejman, vedoucí návštěvnického provozu NKP Vyšehrad.
Vyšehradské kasematy jsou rozděleny na čtyři samostatné úseky a mají celkovou délku téměř 1 000 m. Patrně nejznámější jsou kasematy vedoucí z Cihelné brány do tzv. Gorlice, největšího podzemního sálu v historické Praze, kde jsou dnes umístěny originály šesti sousoší z Karlova mostu. Za návštěvu stojí také Martinské kasematy, do kterých se vstupuje za rotundou sv. Martina, mimochodem nejstarší dochovanou církevní stavbou v Praze. Odhalíte zde jeden z vyšehradských unikátů, bývalý kostel Stětí sv. Jana Křtitele, zasypaný v pevnostním valu za novobarokní kaplí Panny Marie Šancovské. V neposlední řadě můžete navštívit Podolské kasematy, které byly za druhé světové války přestavěny na protiletecké kryty lazaretu SS v Praze-Podolí. Pohnutou historii tohoto místa dokreslují poválečné příběhy tzv. vyšehradských jezdců, nechvalně proslulého pouličního gangu pražské mládeže. Tajuplnou atmosféru Podolských kasemat umocňují stopy po hledačích pokladů a dobrodruzích, kteří se zde snažili objevit skryté podzemní prostory.
FOTO:
